Porovnání vlivu na životní prostředí

Používání jednorázových a látkových plenek zatěžuje životní prostředí různým způsobem. Ze vzájemného srovnání však látkové plenky vycházejí daleko lépe.

 

Obecné srovnání ( upraveno podle letáku Pleny, děti a my, sdružení Rosa 2003 ):

 

Jednorázové plenky

Jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylen), nasákavé vložky (většinou buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou fólií k ochraně prádla (polyethylen), lepících pásků a gumiček. Buničina se vyrábí ze dřeva, umělé fólie a gely jsou vyrobené z ropy. Jejich výroba značně zatěžuje životní prostředí. Také spotřeba surovin pro výrobu jednorázových plenek není malá – cca 250 kg na jedno dítě, pokud počítáme, že děti nosí plenky asi 2 roky. Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti ještě objemnější a hmotnější – až jedna tuna na dítě. Odpad je nerecyklovatelný, skládkuje se nebo se pálí. Ve světě sice existují technologie na speciální kompostování jednorázových plenek, ale v ČR ještě nejsou zavedeny.

Látkové pleny

Jsou vyrobeny většinou z bavlny a jiných dobře nasákavých materiálů (konopí, bambus apod.). Podle typu plenek jich pro 1 dítě potřebujeme 18-60 ks na celou dobu přebalování. Nevytvářejí přímo žádný odpad, ale vyžadují energii na praní, sušení a žehlení a výrobu pracích prášků. Praní zvyšuje spotřebu vody a zatěžuje odpadní vody (voda je však obnovitelný zdroj). Neobnovitelné zdroje, které spotřebováváme při používání bavlněných plenek jsou pouze v pracích prášcích.

Není jednoduché vliv na životní prostředí přímo vyčíslit, ve hře je mnoho činitelů. Zde jsou dvě tabulky, první je obecná, druhá vychází z konkrétní studie provedené pro Německou populaci.

 

 

Srovnání vlivu na životní prostředí

 

  Jednorázové  plenky Látkové plenky Poznámka - srovnání
Odpady
Extrémně vysoké, až 1 tuna na dítě Nevytváří téměř žádný tuhý odpad Jednorázové plenky vytvářejí za rok 2x víc odpadu než je roční průměr na obyvatele v ČR
Spotřeba energie
Závisí na způsobu výroby buničiny a na dopravě Závisí na způsobu praní a sušení U jednorázových 2x – 3x vyšší
Spotřeba surovin Dřevo na buničinu, ropa na umělé hmoty a chemikálie, paliva na transport Bavlna, suroviny pro prací prášky Jednorázové plenky mají 10-50x vyšší spotřebu surovin
Spotřeba vody Při výrobě je voda většinou v uzavřeném okruhu Spotřeba na praní Látkové pleny mají spotřebu vody asi 2x vyšší
Zatížení ovzduší Velké při výrobě buničiny, umělých hmot, na dopravu a při spalování odpadu

Závisí na spotřebě energie na praní a sušení

 
Odpadní vody Závisí na způsobu výroby buničiny a jejím bělení Závisí na volbě pracího prášku  

 Zdroj: Rosa, České Budějovice, sestaveno z materiálů Ökologische projekt Graz, časopis the Ecologist, a The Women Environmental Network

 

 

 

Posouzení vlivu plenek na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu v přepočtu na dítě a rok (pro německou dětskou populaci)

 

  Látkové plenky
Jednorázové plenky
Energie (MJ)
2 532 8 900
Odpadní vody (m3) 12,4 28
Neobnovitelné zdroje (kg) 25 208
Obnovitelné zdroje (kg) 4 361
Tuhý domovní odpad (kg) 4 204
Půda - suroviny (ha) 1 150 - 6 800 29 500 - 32 300

Zdroj: Women's Environmental Network