Rodila jsem jako starší matka před dvanácti lety v době, kdy byly jednorázovky. Podotýkám, že jsem neměla potíže s penězi, klidně jsem mohla mít papírovky, nedělalo mi to problém. Ale. Najela jsem dost rychle na látkové, protože jsem potřebovala prát věci na věčně ublinkané dítě. V pračce se vrtěly látkové pleny, předtím uzavřené v kýblíku. Na plenky jsem dávala plenky papírové separační, takže případné “husté” šlo do záchodu. Každý druhý a půltý den jsem zapínala pračku, do které jsem dala plenky nevymáchané a pustila v automatce 3 x máchací cyklus. Pak přidala bílé oblečení a prala na 90 stupňů (Pozn. Po šestinedělí stačí plenky prát na 60° – Ivana) . Na noc jsem používala papírové, na výlety také. Zpočátku jsem si i psala, jak jsem ušetřila, pak jsem toho nechala. Když jsem pak brzy mladou naučila chodit na záchod, bylo to fajn. Plenky jsem předávala švagrové krásně bílé, jen některé byly lehce “jeté”. Nikdy jsem nežehlila, vždy jsem všechno prádlo – moje, manželovo i děcka prala společně, prášek jsem používala pro miminka, myslím, že se to vyplatilo. Máchala jsem ale 1,5 x. Takže při jedné pračce vyteklo 2 x tolik vody z máchání. Když jsem se ptala současných maminek, jak perou dětské oblečení, bylo mi řečeno, že v ruce přepírají. Tak to jsem líná, přepírala jsem jenom krajkové ponožky, které jsem měla jedny. Nikdy nic víc.
Zdravím současné i budoucí maminky. Zkuste to. V dnešní době sušiček a skládacích sušáků by to neměl být takový problém. Navíc schnoucí prádélko krásně zvlhčí vzduch v místnosti. Samozřejmě, nemůžeme sušit na deseti sušácích strašně mokré prádlo. Ale to už je jiná kapitola.
Lidka Brychtová